:: hlavní menu

 

.: home

.: o škole

.: seznamy

.: ekologická výchova

.: školní projekty

.: zájmová činnost

.: pronájmy zařízení

.: jidelna

:: kontakt

 

ZŠ Školní Vrchlabí

Školní 1336

543 01 Vrchlabí

 

tel: 499 421 563

 

e-mail:  palatka@zsskolnivr.cz

 

:: info o stránkách

stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 800x600 a IE 5.0 a vyšší

 

[CNW:Counter]

Naučná stezka v Městském parku

 

Naučná stezka v Městském parku ( nad kinem)

V první polovině školního roku 2005/2006 probíhal na naší škole projekt,který

směřoval k výstavbě naučné stezky v Městském parku. Souběžně s našimi aktivitami se v obdobné záležitosti angažovali i žáci vrchlabského gymnázia a DDM Pelíšek.

  Žáci  monitorovali přírodní prostředí v parku, seznamovali se s jeho historií , podíleli se na jeho úpravách, vyráběli ptačí budky a vytvářeli obsah naučných panelů. V poslední fázi projektu  žáci vyráběli pracovní listy, které byly distribuovány na vrchlabské školy. Tyto pracovní listy slouží k aktivnímu prožití intenzivní naučné stezky , motivují návštěvníky k pozorné prohlídce.

  Naučná stezka čítá 25 panelů a 1 panel úvodní, v dolní části přislíbil MěÚ vybudovat dětské hřiště. Na jaře 2006 budou v parku vyvěšeny zbývající budky pro drobné dutinové ptáky, které budou také pravidelně kontrolovány a čištěny.

  Naučná stezka byla za účasti veřejnosti slavnostně otevřena 4.listopadu 2005.

 

          Vstupní prostor – budoucí koutek pro nejmenší

  Zchátralému dětskému hřišti vracíme život

 

              Bez práce nejsou koláče

   Něco málo informací nám  doufejme neuškodí



       Čeká na nás 25  zajímavých panelů 


       Vítejte  v městském parku

  

Víš, že v parku je stará secesní vodárna ?

  

A zbytek po pivovarském vodojemu ?

 

 Také je tam pomník válečným veteránům z 19.stol.

 

     

        A zbytek po bývalé restauraci

        
  

Pracovní listy k naučné stezce v Městském parku  - test

- 2.vydání (2009), ke třetí renovaci naučné stezky (2008)

- na 3. renovaci se podíleli : DDM Pelíšek, Správa KRNAP,

                                        Krajský úřad Královehradeckého kraje

- pracovní listy vytvořila ZŠ Školní Vrchlabí

 

- čísla otázek odpovídají číslům naučných panelů

 

  1. Který rok lze považovat za průlomový ve vzniku parku ? ………………….

  2. Podtrhni živočicha, který zoologicky patří mezi hmyzožravce :

srnec obecný – netopýr velký – ježek obecný (západní)

 

  1. V lesích vysokých horských poloh běžně nenajdeme (podtrhni) :

veverku obecnou – lasici kolčavu – prase divoké

 

  1. Přiřaď živočicha, ke kterému se vztahuje pojem související s

rozmnožováním : říje (……………..), skolení (………………….), honcování

 (…………………………….)

 

  1. Který z uvedených živočichů nepatří mezi sociální (společenský) hmyz

(podtrhni) – čmelák, lumek, pilořitka, včela medonosná

 

  1. Chladné klima ovlivňuje rychlost růstu dřeva a jeho kvalitu.Podtrhni z

výběru : zanedbatelně, urychluje, zpomaluje, dřevo je hustší, řidší

 

  1. Jako suťový označujeme les (podtrhni): horský, kamenitý, nížinný

 

  1. Duby byly často pro zpevňující účely vysazovány záměrně na (podtrhni):

hráze rybníků, na lesní svahy, na břehy řek

 

  1. Podtrhni nepravdu o bříze bělokoré : má výhřevné dřevo, je to pionýrská

dřevina, je stínomilná, je to léčivka

 

  1. Jasan je strom typický pro (podtrhni) : bory, horské lesy,lužní lesy

 

  1. Za bouřek není vhodné ukrývati se pod korunami stromů. Když už to musí být, pro svoji bezpečnost si vyberu raději (podtrhni) : dub – buk

 

  1. Pinie je označení pro (podtrhni) : smrk, borovici, břízu, modřín, jedli

 

 

  1. Klouzek sličný je ve vztahu k modřínu v (podtrhni) :  symbioze-         mykorhýza,parazitizmu, poloparazitizmu

                                                                  

 

  1. Proč pod jedlí nenajdeme na zemi staré šišky? …. ………………………………………….

 

  1. Zdůvodni, proč jeřáb neroste uprostřed vzrostlého lesa ?

………. ……………………………………….

 

  1. Mezi sokolovité dravce patří (podtrhni) : jestřáb, káně , poštolka

 

     16. Co jsou vývržky dravců a sov ?..................................................................................

 

17.Který z uvedených ptáků nepatří mezi pěvce (podtrhni) : krkavec –žluna-

                                                                                         sojka – vrána

18.Dutiny a polodutiny stromů ke hnízdění nepotřebuje (podtrhni) :

špaček obecný, rehek zahradní, červenka obecná, lejsek

 

19.Napiš druhový název naší největší sýkory : ………………………………………………

 

  1. Plachtění dravců a čápů umožňuje stoupání (podtrhni) : teplého –

                                                                                    chladného vzduchu

  1.  Prvosenka, kopřiva, řebříček a jahodník mají společnou oblast

      využitelnosti. Patří mezi tzv. ………………….. …………  , ……………………………………..

 

  1.  Jak se liší postavení mladých listů kapradin od jiných rostlin ?

………………………………………… ………………………………………………

 

  1.  Celá řada rostlin je u nás nepůvodní. ze které evropské oblasti pochází

jírovec maďal? ……………………………….. …………………………….

 

  1.  Lipové dřevo má od pradávna největší využití v (podtrhni) :

nábytkářství , hudebnictví, řezbářství

 

 Všechny odpovědi lze najít na jednotlivých panelech Naučné stezky.

Tato intenzivní naučná stezka vznikla za spolupráce ZŠ Školní, gymnázia, DDM Pelíšek , MěÚ Vrchlabí a Správy KRNAP.

Partneři projektu : Královehradecký kraj, SEVER,Partnerství, TOYOTA

 

        Den Země slavila 8.A mj. úklidem listí, ale i vyplňováním otázek k naučné stezce.





A takto vypadají panely po renovaci z roku 2008

 

  

 Na renovaci se podílel DDM Pelíšek, Správa KRNAP a Královehradecký kraj.

Pracovní listy k naučné stezce v Městském parku  - autorské řešení ( test i autorské řešení ke stažení na  www.zsskolnivr.cz/ekologicka_vychova.htm. )

 

- 2.vydání (2009), ke třetí renovaci naučné stezky (2008)

- na  3.renovaci se podíleli : DDM Pelíšek, Správa KRNAP,

                                        Krajský úřad Královehradeckého kraje

- pracovní listy vytvořila ZŠ Školní Vrchlabí

 - čísla otázek odpovídají číslům naučných panelů

 16.  Který rok lze považovat za průlomový ve vzniku parku ? …………………. (1893)

17.  Podtrhni živočicha, který zoologicky patří mezi hmyzožravce :

srnec obecný – netopýr velký – ježek obecný (západní)

 

18.  V lesích vysokých horských poloh běžně nenajdeme (podtrhni) :

veverku obecnou – lasici kolčavu – prase divoké

 

19.  Přiřaď živočicha, ke kterému se vztahuje pojem související s

rozmnožováním : říje (jelen), skolení (liška), honcování (zajíc)

 

20.Který z uvedených živočichů nepatří mezi sociální (společenský) hmyz

(podtrhni) – čmelák, lumek, pilořitka, včela medonosná

 

21.  Chladné klima ovlivňuje rychlost růstu dřeva a jeho kvalitu.Podtrhni z

výběru : zanedbatelně, urychluje, zpomaluje, dřevo je hustší, řidší

 

22.Jako suťový označujeme les (podtrhni): horský, kamenitý, nížinný

 

23.Duby byly často pro zpevňující účely vysazovány záměrně na (podtrhni):

hráze rybníků, na lesní svahy, na břehy řek

 

24.Podtrhni nepravdu o bříze bělokoré : má výhřevné dřevo, je to pionýrská

dřevina, je stínomilná, je to léčivka

 

25.    Jasan je strom typický pro (podtrhni) : bory, horské lesy,lužní lesy

 

26.Za bouřek není vhodné ukrývati se pod korunami stromů. Když už to musí být, pro svoji bezpečnost si vyberu raději (podtrhni) : dub – buk

 

27.Pinie je označení pro (podtrhni) : smrk, borovici, břízu, modřín, jedli

 

 28.Klouzek sličný je ve vztahu k modřínu v (podtrhni) : symbioze- mykorhýza,parazitizmu, poloparazitizmu

                                                                         

29.Proč pod jedlí nenajdeme na zemi staré šišky? …. rozpadají se na stromě

 

30.Zdůvodni, proč jeřáb neroste uprostřed vzrostlého lesa ?

………. je světlomilný

 

31.  Mezi sokolovité dravce patří (podtrhni) : jestřáb, káně , poštolka

 

32.Co jsou vývržky dravců a sov ?.......zbytky nestrávených chlupů, kostí a

                                            zubů

 

33.Který z uvedených ptáků nepatří mezi pěvce (podtrhni) : krkavec –žluna-

                                                                                       sojka – vrána

34.Dutiny a polodutiny stromů ke hnízdění nepotřebuje (podtrhni) :

špaček obecný, rehek zahradní, červenka obecná, lejsek

 

35.Napiš druhový název naší největší sýkory : …… sýkora koňadra

 

  1. Plachtění dravců a čápů umožňuje stoupání (podtrhni) : teplého

                                                                                    chladného vzduchu

  1.  Prvosenka, kopřiva, řebříček a jahodník mají společnou oblast

      využitelnosti. Patří mezi tzv. ………………….. (léčivé byliny, vytrvalé rostliny)

 

  1.  Jak se liší postavení mladých listů kapradin od jiných rostlin ?

………………………………………… (mladé listy jsou spirálovitě stočené)

 

  1.  Celá řada rostlin je u nás nepůvodní. ze které evropské oblasti pochází

jírovec maďal? ……………………………….. (Balkánský poloostrov, JV Evropa)

 

  1.  Lipové dřevo má od pradávna největší využití v (podtrhni) :

nábytkářství , hudebnictví, řezbářství