Mezinárodní návštěva na školní zahradě

Školní zahrada na Liščím kopci

Dne 17.6. 2021 proběhla na certifikované přírodní zahradě ZŠ Školní mezinárodní návštěva. Odborníci na přírodní zahrady z rakouské organizace Natur im garten, slovenského Centra environmentálných aktivít a českého Střediska ekologické výchovy SEVER se zajímali o potenciál a fungování zdejší zahrady. Prohlídku zahrady a školy vedl Dušan Vodnárek, který účastníkům zahradu nejenom ukázal, ale také přiblížil její využití – například fungování meteorologického týmu, či využití plodin vypěstovaných na zahradě ve školní jídelně nebo ve výuce vaření. Hosté byli zdejší ukázkou dobré praxe nadšení a se zájmem si vyslechli příběh vzniku a proměny této zahrady.

Zahrada je koncipovaná jako soubor ukázek různých biotopů (mokřad, záhony, broukoviště, květnatá louka, kosený trávník, křovisko, ukázka léčivých bylinek miniarboretum). Zároveň je pro žáky k dispozici vzorník ptačích budek, milíř, stromový keltský kalendář, meteorologická stanice, venkovní učebna, altán s dendrofonem i ukázka různých příbytků pro hmyz – hmyzí hotel, domeček pro ježka, balvany pro ještěrky aj.
Prohlídka proběhla v rámci setkání projektu Creating nature garden and learning trough it, který reaguje na nevyužitý potenciál zahradního vzdělávání a jeho hlavním cílem je zvýšení příležitostí v této oblasti. Partnerské organizace společně vytváří ucelený kurz pro vzdělavatele, který zahrnuje nejdůležitější témata a je podporou pro pedagogy, kteří mají zájem o přírodní zahrady a zahradní výuku. Předpokládané otevření kurzu bude v první polovině roku 2022. Kurz je rovněž vhodný pro lektory a další vzdělavatele.

Projekt Creating Nature Garden and Learning Through It je projekt realizovaný organizací SEVER Horní Maršov za podpory Evropské komise v rámci programu ERASMUS+.

Mgr. Katarína Čižmárová
Středisko ekologické výchovy SEVER

TETŘÍVEK

Pro Správu KRNAP pracovníci ekostřediska SEVER pilotovali výukový program o tetřívkovi v Krkonoších. Žáci se nejprve seznámili s krkonošskou přírodou jako takovou, poté formou simulační hry podnikali v Krkonoších tak, aby vydělali peníze a zároveň umožnili existenci tetřívka obecného v krkonošské přírodě. Na závěr shrnuli strategie podnikatelských činností i příčiny úbytku tetřívka v našem parku – rušení turisty v místech se zákazem vstupu, stále více sjezdovek s vleky, nočním provozem fragmentuje krajinu, sběrači borůvek s hřebeny snižují potravní nabídku, …

Fotogalerie ZDE

Robotiáda Brno 2020

ZŠ ŠKOLNÍ JIŽ PO TŘETÍ NA ROBOTIÁDĚ V BRNĚ
Letos se již po třetí naše 2 družstva mladých robotiků zúčastnila mezinárodní robotické soutěže v Brně. Výrazně omlazené soutěžní týmy reprezentovaly naší školu ve čtyřech disciplínách. V konkurenci 190 týmů se EKTRONKY a LIŠÁCI z Vrchlabí opět neztratili. Dívky ve složení Zuzana Valentová, Daniela Hanuláková a Tereza Venclová soutěžily ve třech disciplínách – dálkový medvěd, sledování černé čáry a sprint. Nejzkušenější Karolína Karásková bohužel před odjezdem do Brna onemocněla, a tak svým kamarádkám nemohla pomoci. Chlapci Pavel Novotný, František Trkan, Antonín Mrkva a Martin Kobrle soutěžili navíc ještě v kategorii freestale. Pavel Novotný a František Trkan sestrojili pro tuto kategorii robotickou ruku. Jedná se o zjednodušený model lidské ruky, který by se mohl používat při práci s výbušninami, nebo všude tam, kde by hrozilo nebezpečí poranění lidské končetiny.
Konkurence je v Brně každým rokem vyšší a vyšší. Letos se soutěže účastnily týmy z 9 zemí a tak soutěž opravdu může být označena jako mezinárodní. Pro všechny soutěžící je to cenná zkušenost a inspirace pro další práci. Naši žáci v konkurenci 190 tymů získali 11. místo ve freestylu, 14. místo ve sprintu, 16. místo v dálkovém medvědovi, 58. a 60. místo ve sledování černé čáry.
Na soutěž v Brně jsme se poctivě připravovali v kroužku robotiky. Děti ladily roboty a trénovaly na brněnské klání během ledna a února prakticky každé volné odpoledne. Poctivá práce se vyplatila a naše Elektronky a Lišáci si soutěž užili a rozhodně v Brně neudělali ostudu.
Rád bych zmínil i podporu zřizovatele školy – Města Vrchlabí, neboť právě z jeho grantu naše škola realizuje robotický kroužek. Nesmím opomenout ani tradiční spolupráci se závodem ŠKODA AUTO A.S. VRCHLABÍ. Naši žáci pravidelně navštěvují tréninkové a vzdělávací centrum, kde je pro ně vždy připraven atraktivní program. ŠKODA AUTO A.S. přispívá i finančně na posilování a modernizaci technického vybavení školy.
Na závěr musím poděkovat samozřejmě žákům za vzornou reprezentaci školy a města Vrchlabí.
RNDr. Milan Sedláček – učitel ZŠ Školní Vrchlabí.

FOTO ZDE

iQ Landia Liberec 2020

V rámci grantové podpory polytechnického vzdělávání firmou Škoda auto měli možnost žáci osmých a devátých tříd navštívit iQ Landii v Liberci. Před shlédnutím interaktivních expozic v pěti patrech se zúčastnili Science show, pro osmáky zaměřenou na chemické pokusy, deváťáci měli zacíleno na elektrostatiku. 4 hodiny je málo na procvičení všeho přítomného. Bude třeba se tam ještě někdy vypravit.
Ze Škodováckého grantu je na naší škole také podpořena výuka robotiky, došlo k dalšímu vybavení učebny chemie o nové stavebnice modelů organických sloučenin, pořídili jsme digitální váhy a refraktometry pro výuku složení roztoků. Připravuje se i dovybavení učebny fyziky.

Fotogalerie: https://profesordv.rajce.idnes.cz/iQ_Landia_8,9_2020

Ptačí hodinka – sčítání ptáků na krmítku doma i ve škole

Česká společnost ornitologická

Jak se zapojit

Sčítat je snadné!

  • Vybereme si vhodné místo k pozorování – nejlépe krmítko s pestrou nabídkou potravy.
  • Kdykoliv v průběhu 10.–12. ledna 2020 sčítáme ptáky po dobu jedné hodiny.
  • U každého druhu zapisujeme vždy nejvyšší počet jedinců spatřených najednou. Vidíme například tři sýkory modřinky, za chvíli je jich tam šest a po chvíli už jen jedna? Zapišme si u modřinky šestku.
  • Počítáme všechny ptáky. Je jedno, zda jsou zrovna na krmítku nebo okolo.

Výběr krmítka

Nejběžnějším způsobem přikrmování ptáků je sypání potravy do klasického dřevěného krmítka. Dřevo je jistě vhodnější materiál než kov, který namrzá a klouže, můžeme ale použít i krmítka plastová, která se navíc dobře čistí.

Potrava v krmítku musí být chráněna před vlhkostí – krmivo zvlhlé deštěm nebo sněhem se rychle kazí. Střecha krmítka by měla o několik centimetrů přesahovat základnu.

V místech, kam nechodíme denně, jako jsou zahrádky u chat a chalup, je výhodné samonásypné krmítko. Při dostatečné velikosti zajistí, že zásoba potravy vystačí i na několik týdnů.

Praktická jsou rovněž krmítka tubusová, která dobře chrání potravu před znečištěním. Navíc se u nich ptáci příliš nepotkávají a minimalizuje se tak přenos infekcí.

Kam umístit krmítko

Krmítko dáváme alespoň 1,5 metru vysoko, ideálně na závětrné a nerušené místo. Pokud umisťujeme krmítko na tyč nebo na strom tak, že by do něj mohla vlézt nebo vyskočit kočka, je velmi vhodné zabezpečit tyč nebo kmen zubatým límcem z plechu či drátů, přes který se kočka nedostane. Na ochranu ptáků před kočkami upozorňuje např. web Ochranaptaku.cz.

Kdo nemá zahradu, může krmítko umístit na balkon. Je-li krytý, nemusí mít krmítko ani vlastní stříšku – stačí jednoduchý dřevěný tác. Další možností je krmítko připevnit na parapet či pomocí přísavky na okenní sklo.

Velké skleněné plochy v blízkosti krmítka zabezpečíme záclonami nebo nálepkami. Ptáci by do nich mohli narazit a vážně se poranit či zabít. Samolepky seženeme např. v e-shopu ČSO. K dispozici je výběr různých siluet vhodných k zabezpečení okna, na tvaru nezáleží. V nabídce jsou i lidskému oku téměř neviditelné UV samolepky.

Čím krmit ptáky

Mnoho ptačích druhů, které se u nás vyskytují, odlétá během podzimu do oblastí s příznivějším podnebím a s dostatkem potravy. Ptáci zůstávající u nás přes zimu rádi přijmou, především za tuhých zim se silnými mrazy a vysokou sněhovou pokrývkou, pomoc ze strany člověka ve formě přikrmování.

Nejčastější dobou, kdy je dobré začít s přikrmováním, je podzim, ideálně začátek listopadu. Teploty klesají a nabídka potravy se snižuje. Kvalitně naplněné krmítko přinese pomoc ptákům a radost nám, lidem, když můžeme čiperné opeřence pozorovat.

Už máte přichystané krmítko a rádi pozorujete ptáky? Zúčastněte se programu občanské vědy Ptačí hodinka.

Jak správně přikrmovat

  • Krmíme od listopadu do března.
  • Množství potravy přizpůsobujeme aktuálnímu počasí. Více krmiva podáváme za mrazů a vysoké sněhové pokrývky.
  • Krmítko umístíme alespoň 1,5 m nad zemí, ideálně na závětrné a nerušené místo.
  • Potrava musí být vždy chráněna před sněhem a deštěm.
  • Krmení pravidelně doplňujeme a krmítko čistíme od trusu a slupek.
  • Do krmítka sypeme slunečnici, oves, proso, pšenici a další obiloviny či luštěniny. Kosy a drozdy potěší pár jablek či jeřabin, strakapoudy, brhlíky a sýkory tuková směs.
  • Nikdy nekrmíme plesnivým či jinak zkaženým krmivem. Nikdy nedáváme kořeněné, solené, uzené či přepálené kuchyňské zbytky. Vhodné potraviny z naší kuchyně jsou např. neslaná vařená rýže a brambory, strouhaná mrkev, vločky, syrové maso nebo lůj.
  • Čím rozmanitější potravu v krmítku nabídneme, tím více druhů pozorujeme.
  • Nezapomínejme na pítko. I v zimě ptáci potřebují vodu.

Krmení nemusíme jen sypat do krmítka – můžeme jej přímo zavěsit na stromy či keře. Zábavné, hlavně pro děti, je zhotovení závěsného tukového krmítka svépomocí.

Kupovaná krmiva

Můžeme zakoupit jenom slunečnici nebo nejrůznější směsky. Zajímavé kvalitní směsi s přídavkem bobulí či sušeného hmyzu nabízí Zelená domácnost. Krmení v biokvalitě, vzešlé z ekologického zemědělství, zase nabízí firma PROBIO.

Koupit můžeme i populární lojové koule, které ale vybalme ze sítěk. Ptáci se v nich totiž mohou zachytit drápky; popadané síťky navíc přitahují svou vůní psy, ježky a další zvířata, která je mohou pozřít a způsobit si tak vážné zdravotní potíže nebo přímo uhynout.

Koule proto raději vložme do vhodných držáků. Vyhněme se levným koulím z palmového tuku, jehož produkce má katastrofální dopad na biodiverzitu, a navíc ptákům často ani nechutná. Kvalitní tukové krmení, opět s přídavkem bobulí či hmyzu seženeme např. na Zelenadomacnost.com, kde nabízejí i držáky na tukové koule a koláče.

Určování ptáků

Ptačí svět je pestrý, plný poletujících, poskakujících a skrývajících se opeřenců. Poznat, koho právě pozorujeme, může být zprvu oříšek. Ale když se nám to podaří, máme z pozorování dvojnásobné potěšení. Naučit se poznávat nejčastější druhy na krmítku zvládne s trochou tréninku každý z nás.

Jak začít s určováním ptáků

  • Na krmítku – potrava ptáky přiláká do naší blízkosti a my máme skvělou příležitost si je lépe prohlédnout.
  • Postupně a těmi nejčastějšími druhy – níže na stránce najdeme jejich seznam i tipy pro určování. Skvělou pomůckou je určovací arch s dvanácti nejběžnějšími návštevníky krmítek, který navíc využijeme i při sčítání Ptačí hodinky.

 

  • Dobrými pomocníky jsou příručky k určování ptáků a kvalitní dalekohled. Nevíte jakou příručku vybrat? Pomůžeme vám.

Na co se při určování zaměřit

  • Zbarvení – každého ptáka najdeme vyobrazeného někde ve svém terénním klíči. Zaměřme se na výrazné znaky, namísto porovnávání každého jednotlivého pírka.
  • Velikost – jak velký je pozorovaný pták? Jako sýkorka, kos, hrdlička či straka? Porovnáním velikosti neznámého opeřence s druhy, které běžně vídáme, nám při určování velmi pomůže.
  • Chování, pohyby – každý ptačí druh se pohybuje svým typickým způsobem. Sýkorka si pro každé zrníčko slunečnice většinou zaletí zvlášť, zvonek se neváhá v krmítku usadit a hodovat bez přestání. Všímejme si, jakým způsobem ptáci létají, poskakují, reagují na sebe.

 

 

 

Didaktika – Člověk a příroda A

Příjemce: Západočeská univerzita v Plzni
Registrační číslo projektu: CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_011/0000665
Název projektu: Didaktika – Člověk a příroda A
Název zapojené organizace: Základní škola, Školní 1336, 543 01 Vrchlabí

Škola se zapojila do projektu Didaktika ─ Člověk a příroda A, který si klade za cíl ustavení či posílení pravidelné a dlouhodobé spolupráce akademiků z univerzitních pedagogických pracovišť s učiteli ZŠ a pracovníky science center. Z naší školy byli do projektu zapojeni dva učitelé. V první fázi projektu byli součástí oborového společenství praxe a podíleli se na vytipování klíčových a kritických míst kurikula biologie a chemie v 8. ročníku. V druhé fázi projektu jako členové regionálního společenství praxe testovali didaktiky navržené výukové moduly ve svých hodinách a vypracovávali na ně reflexe, které posloužily k dalším úpravám modulů. Tyto navržené moduly obsahující typové úlohy se staly součástí portfolia, které si pedagogové během působení v projektu vytvořili a mohou ho nadále využívat ve své praxi. K vytvořeným didaktickým inovacím měli přístup i online skrze platformu Moodle. Dále měli naši učitelé možnost zúčastnit se školení, didaktických konferencí a focus group pořádaných řešiteli projektu, během nichž posílili především své kompetence ve věci didaktické transformace kritických míst kurikula a seznámili se s novinkami v oboru. Projektové konference se konaly ve spolupráci se science centry iQLANDIA v Liberci a Svět techniky v Ostravě, které poskytly učitelům možnost seznámit se s výukovými programy, které školám nabízejí jako doplněk výuky přírodovědných předmětů. Učitelé měli možnost setkat se v rámci utvořených společenství nejen s didaktiky z univerzitních pracovišť, která se podílejí na přípravě budoucích učitelů, ale i s kolegy z jiných základních škol v regionu a sdílet s nimi své zkušenosti.

 

Rajd do gorach

V rámci partnerské spolupráce a přeshraničního grantu z Euroregionu Glacensis : Vrchlabí – Kowary, 8 škol společně, vybraní žáci ZŠ Školní a žáci z kowarských škol podnikli přechod polských Krkonoš. 31.5. započali program návštěvou polského kostelíku Wang v Karpaczi, poté následoval ostrý výstup z nadmořské výšky 880 m do 1 400 m n.m. s občerstvovací zastávkou u Malého stawu. Pak expedice pokračovala po hřebenech Krkonoš, kolem Velkého stawu, torů Slunečních kamenů (ďábel chtěl hodit obří balvan do Velkého stawu a zatopit místní oblast, ale zkameněl), Malého Šišáku na horskou boudu/schronisko Odrodzenie – většina polských bud patří tamnímu klubu turistů. Tady byl pro členy výpravy přichystán oběd (v 17.00 – Poláci obecně obědvají na české poměry pozdě), ubytování, tmelící hry a večeře. Na Den dětí, 1.6., pokračoval rajd výstupem ze sedla Špindlerovy boudy kolem renovované Petrovky přes žulové tory Dívčích a Mužských kamenů na Sněžné jámy. Jámy/kotle jsou ostré zářezy ve svazích hor, ve kterých vznikal ledovec, tory jsou kamenné výchozy především žul, které odolaly erozi a odnosu okolní měkčí horniny. Závěrečná část trasy vedla kolem Violiku – kamenného srubu, který dostal český název dle řasy, kterou zde horalé sbírali pro fialkové aroma. Violik – polsky Labský štít, protože pod jeho úbočím pramení Labe, které teče do Půlnočního moře. Za kameny Tvarožníku následovalo klesání přes několik sněhových ploten, oběd a poté strmý sestup do Slářské Poreby. Zde společný program, který naplánovala partnerská města Kowary a Vrchlabí skončil.

Fotogalerie: ZDE